Molekulární vodík
Co je Molekulární vodík:
Molekulární vodík, chemická značka H2 - je dvouatomová forma vodíku, která se přirozeně vyskytuje jako plyn.
Jde o bezbarvý plyn, který díky své mimořádně malé velikosti a částečné rozpustnosti v tucích snadno proniká přes buněčné membrány až do nitra buněk, včetně mitochondrií – „elektráren“ vyrábějících energii.
Ve směsi se vzduchem je výbušný; při hoření vzniká pouze voda.
V organismu může reagovat s některými nejagresivnějšími volnými radikály (oxidační stres = nadbytek škodlivých radikálů) "skála ORP" a převést je na vodu, aniž by blokoval užitečné signální radikály. Díky své malé velikosti se dostane i do citlivých tkání, například do mozku a nervové soustavy.
Z těchto vlastností plyne zájem o jeho doplňkové použití tam, kde má oxidační stres podíl – například u dlouhodobého zánětu, poruch metabolismu nebo únavy. Český název „vodík“ zavedl Jan Svatopluk Presl („voda“ + „-ík“); mezinárodní „hydrogen“ pochází z řečtiny a znamená „tvůrce vody“.
-
Bezbarvý, bez chuti, bez zápachu
-
Velmi lehký plyn
-
Nehořlavý za normálních podmínek, ale silně výbušný ve směsi se vzduchem nebo kyslíkem
-
Přirozeně se vyskytující forma vodíku na Zemi i ve vesmíru
*Kovalentní vazba je druh chemické vazby, při které si dva atomy sdílí společné elektrony, aby dosáhly stabilní elektronové konfigurace (např. podobné jako mají vzácné plyny).
Molekulární vodík (H₂) je běžná, dvouatomová forma vodíku: bezbarvý, bez zápachu, vysoce hořlavý plyn a nejlehčí molekula; liší se od atomárního vodíku (H•), který je velmi reaktivní a v přírodě se samostatně téměř nevyskytuje.
Spalováním vodíku vzniká voda
Český název „vodík“ vytvořil na počátku 19. století Jan Svatopluk Presl z kořene „voda“ a přípony „-ík“, tedy „ten, který souvisí s vodou“. Mezinárodní název hydrogen (hydrogenium) pochází z francouzského hydrogène (A. Lavoisier) a konečně z řečtiny: hydōr („voda“) + -genēs („tvořící“), což odkazuje na to, že spalováním vodíku vzniká voda.