Stupnice hořlavosti
Klasifikace stavebních materiálů podle hořlavosti...
Norma EN 13501-1 je rozdělena do pěti kategorií: A, B, C, D a E. Kromě toho kategorie F, která slouží pro výrobky netestované v této souvislosti. V České republice je stupnice hořlavosti stavebních materiálů definována dle evropských norem, které hodnotí reakci na oheň. Tyto materiály jsou rozděleny do několika tříd podle jejich hořlavosti. Zde je pořadí tříd od nejhoršího (nejvyšší hořlavosti) po nejlepší (nehořlavé):
F – Materiály: které nebyly testovány nebo nevyhovují žádné z následujících kategorií.
E – Materiály: s velmi omezeným časem hoření; mohou snadno vzplanout a rychle šířit plameny.
D – Materiály: které mohou vzplanout a šířit plameny do jisté míry.
C – Materiály: které se pomalu šíří požárem a přispívají k udržení ohně.
B – Materiály: které jsou obtížně hořlavé a omezeně šíří plameny.
A2 – Nehořlavé materiály: které při hoření produkují pouze omezené množství tepla.
A1 – Nehořlavé materiály: které při hoření neprodukují žádné teplo ani kouř a nevzplanou.
Nehořlavé výrobky: A1, A2
Hořlavé výrobky: B, C, D, E, F
Stupně hořlavosti u stavebních materiálů:
Reakce na oheň
Reakce na oheň u stavebních materiálů je definována jako schopnost materiálů reagovat v určitých požárních podmínkách, což zahrnuje míru jejich hořlavosti, šíření plamene, vytváření kouře a padání hořících částic. Materiály jsou podle evropské normy EN 13501-1 klasifikovány do tříd od A1 (nehořlavé) po F (velmi hořlavé), což umožňuje lepší hodnocení rizik a návrh bezpečnějších stavebních řešení.
A1 a A2 Materiály prakticky nehořlavé.
B, C, D Materiály s různou mírou hořlavosti, kde B je těžko hořlavé a D je snadno hořlavé.
E Materiály, které snadno vzplanou.
F Materiály, které nebyly testovány nebo nesplňují žádné z uvedených kritérií.
V oblasti požární bezpečnosti staveb v České republice se materiály hodnotí podle pěti úrovní hořlavosti.
Nezávisí to na tom, zda je materiál použit jako samostatný produkt nebo je součástí jiného výrobku. Rozšíření plamene je posuzováno pouze na povrchu materiálů, nikoli na celkových výrobcích.
Pro návrh požárně bezpečných staveb se považuje za klíčové použití materiálů, které odpovídají klasifikaci dle normy ČSN EN 13501-1. Původní požadavky na stupně hořlavosti jsou převedeny na třídy reakce na oheň pro stavební materiály, vyjma podlahových krytin.
Vite že: AERO-THERM® je termoizolační materiál, který využívá nanotechnologii ke zlepšení tepelně izolačních vlastností v extrémně tenké vrstvě. Z pohledu požární bezpečnosti je AERO-THERM® klasifikován jako materiál s vysokou odolností vůči hoření. Materiál je navržen tak, aby byl bezpečný pro použití v různých typech budov a zajišťoval požární ochranu díky svým vlastnostem, které omezují šíření plamenů a tvorbu kouře
Reakce na oheň: vedlejší projevy
Kromě reakce na oheň jsou dle EN 13501-1 hodnoceny následující vedlejší projevy:
Požadavky na tvorbu kouře – s (Smoke)
- s1: Nízká tvorba kouře
- s2: Střední tvorba kouře
- s3: Vysoká tvorba kouře
Požadavky na plamenně hořící kapky/částice – d (Droplets)
- d0: Bez plamenně hořících kapek/částic
- d1: Bez trvale plamenně hořících kapek/částic po dobu delší než 10 s
- d2: Plamenně hořící kapky/částice
